kategorie: Rozhovory
Otázka - Jak začal Váš kontakt s přáteli, kteří již nejsou na tomto světě? Vzpomenete si na Vaše první setkání se spirituálním světem a jak se zrodilo ve Vaši mysli?
Odpověď - Mohu říci jen to, co jsem již zmínil při mnoha příležitostech. Myšlenka nesmrtelnosti duše se ve mě zrodila, když mi byly 4 roky.
Má matka byla katolička a učila nás modlitbě a meditaci. Když se ocitla před branami smrti, byl můj otec zrovna nezaměstnaný, měla starosti, co se stane s jejími devíti dětmi. Poprosila své přítelkyně, aby se jich ujaly a postaraly se o ně do doby, až si je otec bude moci vzít zpět domů.
Když mě svěřila jedné z devíti kamarádek, řekl jsem jí: "Ale maminko, proč mě dáváš pryč, když jsi tak hodná? Tolik tě milujeme, tak proč nás opouštíš?"
V té době mi bylo skoro 5 let a vzpomínám si velmi živě na tuto událost. Udělala velmi udivený výraz a řekla: "Už jsem svěřila 7 dětí a žádné si nestěžovalo. Nesmíš věřit tomu, že vás nemám ráda.", říkala těžce. "Jdi k Ritě," (to byla jedna z kamarádek, která se mě ujala) "a buď poslušný. Já odsud odejdu, všichni budou tvrdit, že jsem umřela a už se nevrátím. Nevěř tomu a věř, že se tvá máma vrátí, aby vás našla. Neumřu a když to bude trvat dlouho, pošlu jednu dívku za vámi" (to řekla proto, že můj otec byl ještě velmi mladý a s devíti dětmi. Bylo tedy přirozené, že se asi podruhé ožení, což udělal.)
"Věř tomu, že neumřu, odejdu odsud s hlubokým smutkem", přirozeně mě chtěla uklidnit, protože jsem se velmi trápil, že jí ztratím. Nazítří maminka zemřela. Všichni plakali, ale já důvěřoval tomu, co mi řekla.
Odstěhoval jsem se k té paní, což byla bytost velkých kvalit, jen byla občas nervózní. V mém případě byla nervózní denně a proto jsem dostával výprask kdoulovou holí.
Naše maminka nás učila modlitbě. Každý večer mezi 20. - 21. hodinou rozsvěcovala petrolejovou lampu, poklekli jsme k modlitbě a prosili o pomoc Boha a Nejsvětější Matku.
Paní Rita odpoledne chodívala s manželem a adoptivním synem na procházky. Když odešli, běžel jsem dolů k jednomu banánovníku a začal se modlit, tak jak nás to maminka učila.
Jednou odpoledne kolem 18. hodiny jsem se zrovna modlil a když jsem přestal, spatřil jsem maminku za větvovím. Byl jsem moc šťastný. V mé 5-ti leté hlavě to nebyl žádný problém. Má matka řekla, že nezemře a vrátí se. Neznal jsem pochybnosti lidí na Zemi, jestli existuje nebo neexistuje duše. Radostně a spokojeně jsem jí objal. Řekl jsem jí, že už nás nikdo nerozdělí. Nicméně mi řekla, že byla na léčení, musí se vrátit a nemůže se mnou zůstat.
Přišla, aby splnila slib, který mi dala. Zeptal jsem se, zda ví o tom, jak jsem trestaný. Odpověděla, že ví o všem a že musím mít velkou trpělivost. Tuto zkušenost prý potřebuji a je to pro mne dobré.
Potom se loučila a požehnala mi. Když se paní Rita vrátila, řekl jsem jí: "Viděl jsem mou maminku, dnes mě přišla navštívit!"
"Pane Bože,", řekla, "ten kluk se snad zbláznil." A pro jistotu jsem dostal pořádný výprask.
To byl začátek mnoha sporů a konfliktů, když jsem začal vyprávět o svých vizích. První myšlenku jsem tedy získal v lůně katolické církve.
Tento rozhovor se konal 5. 8. 1969 ve městě Uberaba v duchovním centru "Comunhão Espirita Cristã" a byl vysílán na TV Tupi canal 4 ve městě São Paulo.
Otázky klade: Saulo Gomes
Odpovídá: Chico Xavier za vedení Emmanuela
